Academy plastikový model letadla Curtiss P-40M/N v měřítku 1:72 ke slepení.
P-40M měl být čistě exportní varianta K, i když mnozí skončili v USAAF jednotek. Ve službě RAF byl letoun pojmenován Kittyhawk Mk.III, stejný jako P-40K, což může způsobit určité nejasnosti. Curtiss P-40, který se vyznačuje velmi robustní a spolehlivou aerodynamickou strukturou, byl vybaven motorem Allison V-12, který je schopen dodávat výkon přes 1150 koní a umožnit letadlu dosáhnout rychlosti 580 km/h.
P-40N byl nejvíce vytvořená varianta Warhawku, s 5220 postavených letadel.
Ve snaze zvýšit výkon Curtiss odlehčil P-40M. Zavedením lehké konstrukce, lehčích podvozkových kol s menším průměrem, odstraněním dvou zbraní a instalací hliníkových chladičů a olejových chladičů. Znovu bylo také zavedeno brnění hlavy. S těmito změnami byl P-40N-1 (model 87V) nejrychlejším výrobním Warhawkem a dosáhl rychlosti 378 mph pod 12 000 stop. P-40N byl postupně stále více nasazován v roli stíhacího bombardéru. Stroje pozdějších sérií opět dostávají standardní výzbroj šesti kulomety ráže 12,7 mm a byly zavedeny i další změny. Sice znamenaly opětovný nárůst hmotnosti stroje a tedy i pokles výkonů, ale to v této roli již nehrálo podstatnou roli). Po dokončení 400 strojů v provedení Curtiss P-40N-1-CU se stroj vrací zpátky ke standardní výzbroji šesti půlpalcových kulometů v křídle, s celkovou zásobou munice 1686 nábojů, a s možností nést až tři pětisetliberní (227 kilogramové) pumy na závěsnících pod trupem a křídlem.
| Měřítko | 1:72 |
|---|
